Děkuji Vám, Jaroslave. Vaše reakce mne velmi potěšila. Mohu se zeptat, co konkrétně Vás na mých stránkách zaujalo?

Krásný den! Hanka

Ahoj Patriku, potěšil mne tvůj zájem a budu ráda, když se sem občas vrátíš :-)

Nevidím ale jediný důvod k tomu, proč by víra nemohla být logická, i když je pravdou, že u mnoha lidí je spíš automatická, či dokonce dědičná. Ano, přiznám se, že také znám pár takových, pro které je víra něčím, o čem se moc nemluví a raději ani nepřemýšlí, ze strachu, aby to náhodou nezmizelo, protože kolují fámy, že žijeme ve 21. století, kdy věda už všechny tyhle povídačky pro babičky a malé děti dávno překonala. To ale tvrdí většinou ti, kteří toho o vědě moc neví. Skutečně moudrý člověk nevnímá nové vědecké objevy jako něco, co nás dosazuje na místo pánů vesmíru, ale naopak musí žasnout nad Božím majestátem, který si my lidé sotva dokážeme představit. Když někdo prohlásí, že se něco vylučuje s Boží existencí, tak to říká jenom proto, že vůbec neví, kdo je Bůh a nepřímo tím dokazuje ne Boží malost, ale svoji vlastní.

A tak doporučuji všem křesťanům, aby se přestali bát těch, kteří se ohánějí argumenty proti víře. Žádné takové neexistují, jsou to jen názory, které většinou vyplývají ze zahořklosti, pýchy nebo jen z neznalosti. Můj osobní závěr je, že bez Boha nedává smysl vůbec nic. Vždyť sama věda si neví rady ani se vznikem života na Zemi. Existuje spousta hypotéz, které jsou stále odvážnější. Někteří popularizátoři vědy se dokonce nestydí pomáhat si s mimozemšťany. Ale co se tím řeší? Vůbec nic. Dál můžeme pokračovat otázkou - kdo stvořil mimozemšťany? Prostě, pokud vyšachujeme Boha, zbyde nám pouze náhoda a náhoda, jak víme, netvoří nic. Aby vznikl život, muselo by těch náhod být nekonečně mnoho, ale pak už by to nebyly náhody. A tak bychom mohli pokračovat.

Není třeba bát se otázek, na které momentálně neznáme odpovědi. Nikdy nebudeme schopni znát odpovědi na vše, co potřebujeme vědět, ale to neznamená, že se budeme bát přemýšlet třeba i jinak, než jsme byli doposud zvyklí. Život víry je nepředstavitelné dobrodružství, nebo alespoň já to tak vnímám, přestože mě tolik věcí přesahuje a vím, že jim nikdy nebudu rozumět.

Také Vás zdravím, Světluško ☺ Mám radost, že se Vám Svědectví klíčové dírky líbilo a věřím, že Vás zaujmou i další články. I Vám ze srdce přeji hojnost Boží milosti a požehnání! Můžete mi napsat i na mail v úvodu návštěvní knihy, budu ráda ☺

Pán s Vámi

Amen, Pavle, jiná možnost není.

Děkuji za Vaši návštěvu, Anno :-) Kéž Vás Bůh provází na cestě životem!

Dobrý den, Jaroslave. Podle mého názoru je pomsta zbytečná a samozřejmě také špatná. Trestu stejně nikdo neunikne a náš trest je ničím v porovnání s Božím trestem. Je psáno "Má je pomsta, já odplatím." (Ž 10,30) A dále: "Je hrozné upadnout do rukou živého Boha."

Situace, kterou popisujete, je taková - coby, kdyby. Zaprvé - nemusí nikdy nastat a zadruhé - okolnosti, které by ji provázely by mohly být diametrálně odlišné od představ, které mám nyní. Nevím, zda bych byla schopná se za takových okolností mstít a zda bych měla vůbec příležitost. Matka, která přijde o děti, není jako superhrdina z amerického filmu, který popadne první věc, kterou má po ruce a všechny pobije. Matka umírá se svými dětmi a na ničem dalším už jí nezáleží. Život pro ni prostě skončil. Samozřejmě, kdyby na mé děti někdo útočil a já měla zbraň, bez váhání bych ji použila. Ale v případě, že bych o své děti už přišla, by to nemělo už žádný smysl.

Asi bych rozlišovala pomstu a snahu zastavit zlo. Pokud se zlo dá nějak zastavit, mělo by se využít všech prostředků - třeba i boje. Ale pomsta nikdy k ničemu dobrému nevede. Naopak, je to forma zla, které se šíří z člověka na člověka a z generace na generaci a trpí kvůli ní spousta nevinných lidí. Nikdy se s ní nic nevyřeší, ale všechny konflikty se jenom zhorší a protáhnou.

Ale především bych chtěla zdůraznit, že jako křesťané (a Vy, myslím, křesťan jste, když víte, že máte žehnat nepřátelům) víme, že tímto životem všechno nekončí, ale začíná. A tato víra by nás měla držet především v těžkých životních zkouškách, které pokud ještě nepřišly, tak jistě přijdou. Z Bible víme, že před sebou máme těžké časy. Je to skutečnost předem daná a žádná pomsta to nezmění ani nevyřeší. Naším úkolem je obstát, pokud možno se ctí a nepřijít o své spasení, o které by nás život ve mstě mohl jistě připravit.

S pozdravem

Hanka

Dobrý den, Jaroslave,

podle toho, co píšete, mi nepřipadá, že byste řešil pomstu, ale spíš obranu, která sama o sobě není v rozporu s Písmem. Bránit se zlu, nebo bránit šíření zla v jakékoli podobě, je samozřejmě správné. Tedy alespoň v minulosti byla obrana země před nepřáteli něco naprosto přirozeného a doufám, že by to tak bylo i dnes. Islám přece nepředstavuje hrozbu pouze pro křesťany, ale pro všechny nemuslimy, ať už věří čemukoli nebo jsou úplně nevěřící. Případné hrozbě by museli čelit všichni. Dokonce ani sami muslimové nejsou před islámem úplně v bezpečí, jak víme. V asijských a afrických zemích, které jste zmínil, je ovšem jiná situace, protože tam je islám dominantní a křesťanů je velice málo. Navíc, všichni křesťané, kteří tam jsou, byli původně muslimové a obrací se s plným vědomím toho, že za svoji křesťanskou víru budou tvrdě pronásledováni. Na druhou stranu křesťanství v kdysi křesťanské Evropě zaniká zatím i bez pomoci islámu. Křesťanství zde zaniká především proto, že se lidé vědomě odvracejí od křesťanských hodnot a nesnesou pomyšlení, že by nad sebou měli mít absolutně svatého Boha, kterému se budou zodpovídat ze svých činů. Evropany zatím nikdo nepronásleduje, nikdo jim jejich víru nezakazuje, ale sami ji odmítají. My víme, že neexistuje území nikoho a buď je člověk v království Božím nebo satanově. Není žádná střední cesta, jsou jenom dvě cesty - úzká vedoucí k životu a široká vedoucí do záhuby. V lidech je vzpoura a vzdor a také neuvěřitelná pýcha, že všechno zvládnou sami. Oni přece nepotřebují Boha. Sami sobě jsou svými bohy. A výsledek vidíme všude kolem sebe. Všechno se bortí, nikde žádné jistoty, jenom samý chaos. Nikdo už nikomu nevěří a ti, kteří mají poslední zbytky rozumu dokáží alespoň přiznat, že už vůbec ničemu nerozumí. Bez Boha není řád, jistota, smysl života, moudrost ani skutečná láska, protože to, co dnes mnozí nazývají láskou, je jenom obyčejné sobectví. Všude vládne JÁ. A toto JÁ, stejně jako kdysi Lucifer, chce vládnout samo. A to je důvod zániku křesťanství v Evropě, nikoli islám. Ten možná dílo zkázy dokoná, protože z Bible víme, že kdykoli Izraelci začali žít ve vzpouře proti Bohu a dělat zlé věci, odtáhl od nich Bůh svoji ochranou ruku a byli vydáni napospas nepřátelům. A tak to bude i s Evropou, protože: "Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný." (Žalm 127,1)

Máte pravdu, jsou to závažné věci a budoucnost je velmi temná. Nikdo z nás neví, do jaké se dostane situace a jak se v ní zachová. Je ale dobré si ujasnit, co je pro mne opravdu důležité. Zda je to zachování života a to za každou cenu nebo ochota se svého života vzdát, když na to přijde. Můžete se v budoucnu dostat do situace, kdy budete řešit mezi životem a smrtí. Avšak jakým životem? Bude to život, který opravdu bude stát zato? Pokud chcete žít za každou cenu, budete nejspíš schopen za zachování svého života udělat opravdu cokoli. Takto by ale křesťan jednat neměl. Pán Ježíš řekl svým učedníkům: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej." (Matouš 16,14 - 25) Ne vždy je zachování života prioritou. Ke křesťanské víře patří i sebeobětování. Měli bychom si být vědomi toho, že tak jako tak budeme muset z tohoto světa odejít - dříve či později. Nějaký rok nebo měsíc navíc nikoho nevytrhne, tak proč kvůli tomu obětovat své spasení? Jakmile totiž člověk někoho zabije a nelituje toho, tak má problém. Aby nám naše hříchy mohly být odpuštěny, musíme jich litovat. A proto je tedy lépe ještě než k nějakému konfliktu vůbec dojde, žehnat svým nepřátelům. To je totiž jediný způsob jak odvrátit katastrofu. V Bibli to není napsáno proto, abychom se podivovali nad tím, jak je to šílené, sebemrskačské a absurdní. Je to tam proto, abychom odvrátili hrozbu, dokud je ještě čas. Protože žehnat lidem má obrovskou moc, takže i úhlavní nepřítel se může pod vlivem této Boží moci úplně změnit a odvrátit se od svých zlých záměrů. Teď jde jenom o to, aby to někdo dělal.

I Vám přeji vše dobré

V Ozeáši : 6,6 je psáno: „CHCI MILOSRDENSTVÍ, NE OBĚŤ, POZNÁNÍ BOHA SPÍŠE NEŽ ZÁPALY.“

Ježíš nám hříšníkům byl dán jako VZOR HODNÝ NÁSLEDOVÁNÍ. A tak máme-li poznat Boží charakter a snažit se být tak svatí, jako je Bůh, je třeba se učit od Krista. Půjdeme-li po cestách, kterými nás povede Pán, dojdeme spasení. Jaké ty cesty jsou, je detailně popsané v Bibli, v Novém zákoně. Lidé pak životem bloudí a neznají odpovědi na mnoho otázek jen proto, že dostatečně neznají Písmo a jsou vlažní ve víře v Boží moc. Jakmile poznáme a přijmeme plně do svých srdcí pravdu, naše bloudění skončí, přestaneme se bát a budeme svobodní.

Zdravím Vás, Jaroslave,

tak to je úžasné, že jste jako ateista uvěřil! Chvála Bohu za Vás i mnoho dalších! Pokud byste měl chuť napsat mi o tom, jak k tomu došlo, budu moc ráda. Mail mám tady v návštěvní knize nahoře. Lidé se často ptají po Božích zázracích, ale tohle přece je zázrak. Vždyť kdo je slepý, hluchý a duchovně mrtvý? Přece člověk, který zarputile odmítá Krista. Bohu nejde v první řadě o naše fyzické uzdravení, ale o to duchovní. Kristus vždy, než někoho uzdravil, řekl: "Odpouštějí se ti hříchy." Nejprve duch potřebuje uzdravit, a potom tělo. Tak mám velkou radost, když mohu slyšet nebo číst takové zprávy! :-)

Máte pravdu - je nesmysl dokazovat Boha lidem, kteří Ho nehledají a ani nechtějí nalézt. A ti, kteří Ho hledají, žádné důkazy nepotřebují, protože s Ním mají každodenní a osobní zkušenost v podobě vyslyšených modliteb, Božího vedení a naplnění Duchem svatým, který dává tu pravou lásku, radost a pokoj.

To naše poznání zla souvisí i s velkým množstvím informací, které máme. Víme toho zbytečně moc a je toho na nás hodně. Lidská psychika není stavěná na takový nápor a to v jednom kuse. Proto je potřeba ten přísun informací eliminovat, protože jak píšete - nejsme Pán Ježíš, abychom to dokázali unést. Také jsem s tím měla dlouho problémy a to nejsem z Prahy. Nemám ráda velká města, a tak nemám představu, jak to tam vypadá. Ale myslím, že v dnešní době je skoro jedno, odkud člověk je - satan si najde cestu všude.

A to, jak jsme ve víře daleko, ví jenom Bůh sám. My to objektivně nedokážeme posoudit ani u sebe, natož pak u druhých. Ke spasení stačí najít tu správnou Cestu, vydat se po ní a hlavně z ní nikam nezabloudit. Ale jak píšete - těch nabídek světa je tolik, že mnozí to nezvládnou. Tak kéž Vám Bůh mocně žehná, Jaroslave, abyste vytrval a došel do slavného Cíle! To Vám přeji z celého srdce!

Hanka