Ahoj Stando,

jsem ráda, že tě titulní strana zaujala. Ano, opravdu jsem to napsala, ale vypůjčila jsem si pár myšlenek od Raviho Zachariase. Zkopíruj si, co budeš chtít. Zítra se podívám na tvoje stránky a ještě ti napíšu na mail.

Krásný večer :-)

http://jajtners.blog.cz/0805/o-titulech-aneb-fenomen-henryk-lahola

To je opravdu unikátní. Asi by se to mělo vydat tiskem :-D

Vážená Hanko, narazil jsem na Vaše stránky a velmi mě zaujal Úvod. Chtěl jsem Vám napsat kompliment a vyjádřit respekt nad Vaší inteligencí a moudrostí. A otevřel sem tuto návštěvní knihu, kde jsem velmi povrchně prolétl Váš rozhovor s panem Ondrou a můj obdiv násobně vzrostl.
Jsem rád, že jsou na zemi lidé jako Vy!

Josef

Vážený pane Josefe,

velice si vážím Vašeho uznání, avšak všechna chvála a čest patří Bohu, který je zdrojem moudrosti a poznání. Bez Jeho pomoci a vedení bych dnes byla někde jinde a zabývala se něčím úplně jiným.

Hanka

O to větší je moje uznání....

Dnes jsem Vám poslal e mail, tak pokud budete mít chuť se můžete mi odpovědet.
Mějte se krásne a zdravím.
Josef

pořád hledám.na vašich stránkách jsem hodně pochopila děkuji vám za ně.víte haničko mám v sobě hodně bolesti a nevím jak z toho ven.moje srdce je zlomené a já pořád prosím boha aby mi pomohl,ale já nevím jestli neprosím špatně.někdy už si říkám už dost.jsem věřící ale někdy fakt nevím jak z toho ven.

Dobrý den Dášo,
pokud budete mít zájem, můžete využít e-mail uvedený nahoře. Podobné problémy se lépe řeší v soukromí. Přeji Vám hodně síly, moudrosti a Božího požehnání :-) Hanka

ten e-mail nefunguje nejde to spustit

Právě jsem to zkoušela a funguje bez problémů. Zkuste, prosím, znovu. Přeji hezký den. Hanka

Dobrého dne přeji, Hanko.

Bůh s námi hovoří už mnoho let a mnoha způsoby. Ti, kteří Ho poslouchali a pak Jeho pravdu hlásali, změnili svět. K těm patří Ezop, Konfucius, Lao-c‘, Buddha, Mohamed a Ježíš. A také Aristoteles, Mahavira, Krishnamurti, Kabir, Dalajlama, Matka Tereza, Mahátmá Gándhí, Panna Orleánská, František z Assisi... a mnoho dalších, které tu neuvádím. Tento seznam by mohl pokračovat. Ve srovnání s počtem obyvatel této planety je počet těchto lidí nepatrný.

Tito lidé byli Jeho posly — neboť všichni hlásali Pravdu ve svém srdci. Ačkoli to dělali skrze nedokonalé filtry, přesto nám přinesli neobyčejnou moudrost, která je užitečná celému lidstvu.
Jejich poselství jsou až překvapivě stejná, ačkoli žili v různých dobách a světadílech, odděleni staletími a nesmírnými vzdálenostmi.

Všechny individuální existence vycházejí z tohoto Zdroje, pronikají veškerým jsoucnem a projevují se jako individuální aspekty Celku. Individuální interpretace jediného poselství produkují zázračnou jednotu v mnoha podobách. Tato jednota v mnoha podobách se nazývá Život. Život je Bůh, který se projevuje v mnoha podobách. Všechno, co vidíte, a všechno, co nevidíte. Všechno, co je, co kdy bylo a co kdy bude — to všechno je Bůh. Tak to bylo na počátku, tak to je dnes a tak to bude vždycky. Amen.

Rozhodneme-li se, že budeme žít ve spojení s Bohem, konečně poznáme mír, nekonečnou radost a bezpodmínečnou lásku a naprostou svobodu. Bude to akt poznání, nikoli akt vůle. Bude to od nás vyžadovat jen uznání, nikoli činnost.

Jakmile Jemu toto uznání dáte, přijmete Ho do svého života. Uznáte, že Vy a On jste jeden Celek. To je Vaše vstupenka do nebe.

Až Ho přijmete do svého srdce, dostanete se do nebe. A nebe můžete mít už na Zemi se všemi živými tvory. Všichni jsme součástí jednoho celku. Tohle je jediné důležité poselství. Tohle je jediné poselství. Všechno ostatní je jeho odrazem. Všechno ostatní jej vyjadřuje.

Skutečnost, že lidé toto poselství zatím nepřijali, způsobuje všechno utrpení a všechny konflikty v našem životě. Tato skutečnost je příčinou každé vraždy, každé války a každého násilí, ať už duševního, slovního nebo fyzického. Tato skutečnost je příčinou každé nemoci a každého střetnutí, kterému říkáme „smrt“.

Představa, že nejsme součástí jediného Celku, je klamná. Většina lidí věří v Boha. Nevěří však v Boha, který věří v člověka. Bůh v lidi věří. A Bůh je miluje víc, než si většina lidí uvědomuje.

Myšlenka, že Bůh přestal s lidmi mluvit, je mylná. Myšlenka, že Bůh se na lidi zlobí a že je vyhnal z ráje, je mylná. Myšlenka, že Bůh je samozvaný soudce, který rozhoduje o tom, zda někdo půjde do nebe nebo do pekla, je mylná.

Bůh miluje každého člověka, který kdy žil, který dnes žije a který kdy bude žít. Bůh si přeje, aby se k němu vrátila každá duše, a toto přání se mu nemůže nevyplnit. Bůh není od ničeho oddělen a nic není odděleno od Boha. Bůh nic nepotřebuje, protože Bůh je vším, co existuje.

Tohle je dobrá zpráva. Všechno ostatní je klam. Lidstvo už dlouho žije v tomto sebeklamu. Ne proto, že by lidé byli hloupí, ale proto, že jsou velmi chytří. Lidé intuitivně chápou, že klamné představy jsou velmi důležité. Většinou však zapomínají, že to vědí. A zapomínají také, že jejich zapomínání je součástí toho, co zapomněli — a tudíž součástí jejich klamných představ.

Bůh žije v naší duši a můžeme se s ním kdykoli setkat. Stvořitele můžeme najít v sobě a všude kolem sebe. Musíme však překonat své falešné představy. Musíme je ignorovat.

Ondra a jeho pes, co dneska již do vody vlez

Milý Ondro,

jste velmi přemýšlivý člověk, ale připadá mi, že si dost protiřečíte. Váš úplně první komentář končil úvahou, že bychom se měli zbavit všeho, co náboženství způsobila. Že bychom se měli zcela očistit od židovství, křesťanství, hinduismu, buddhismu, džinismu apod. A teď najednou zmiňujete Ježíše, Buddhu, Mohameda, Dalajlámu, Matku Terezu a další, jako ty, kteří změnili svět – předpokládám, že máte na mysli k lepšímu. Vždyť právě oni byli zakladateli, nebo alespoň významnými zástupci Vámi tak opovrhovaných náboženství, která člověka akorát ohlupují a přivádějí na scestí. Nebo je to snad jinak?

Ale máte samozřejmě pravdu, že Bůh s lidmi nikdy mluvit nepřestal, a že touží po tom, aby se k Němu vrátila každá lidská duše. Jenže to se nikdy nestane, jednoduše proto, že my lidé to odmítáme. A odmítali bychom to dokonce i v případě, že by Bůh byl ve všem – jak tvrdíte Vy. Vždy by byl někdo, kdo by to odmítal. Navíc Bůh je absolutně čistá a dokonalá bytost, které se nikdy nemůžeme vyrovnat, ba ani přiblížit, proto se přiblížil On k nám tím, že poslal na svět Ježíše Krista. Ježíš je ten, kdo nám návrat k Bohu umožňuje. On je ta cesta, pravda i život a nikdo nepřichází k Otci, než skrze Něho. Jedině víra v Ježíše Krista je tou vstupenkou do nebe – nic jiného.

Je hezké, že jste tak citlivý a vnímavý k přírodě. Že tak dokážete vnímat její krásu a toužíte s ní splynout – to ale není Bůh. Ve Starém zákoně se o tom píše následující:

„Ze všeho dobrého, co mají před očima, nedokázali poznat toho, který je, a z pohledu na dílo nerozpoznali Tvůrce. Ale oheň, vítr nebo rychlý mrak, hvězdný kruh, dravé vodstvo nebo nebeská světla považovali za světovládné bohy. Jestliže uneseni jejich krásou je pokládali za bohy, tím spíše měli poznat, oč lepší je jejich Pán, neboť on, té krásy Prapůvodce, vše stvořil. Jestliže žasli nad jejich mocí a působením, měli z nich pochopit, oč mocnější je ten, kdo je uspořádal. Neboť z velikosti a krásy tvorů může být srovnáním poznán původce jejich bytí. . . zřejmě bloudí při hledání Boha a ve snaze ho nalézt. Zabývají se totiž jeho dílem, zkoumají je, ale spoléhají na svůj zrak, neboť je krásné, co vidí. Nelze je však omluvit, neboť jestliže dokázali tolik poznat, že byli schopni probádat svět, jak to, že nenašli hned Pána těchto věcí?“

Ondro, moc Vám přeji, abyste při obdivování všech těch krás nepřehlédl Toho, kdo je stvořil.
A jak se ten Váš čtyřnohý kamarád vlastně jmenuje? Hanka

Dobrý večer, Hanko.

Už jsem Vám několikrát psal, že inteligence ve Vesmíru je založena na paradoxu. Ale to jste zatím nepochopila. Nevadí, třeba k tomu časem dospějete.

Židovství, křesťanství, hinduismus, buddhismus, atd. většinou tvoří fanatikové, to nemá nic společného s osvíceným Ježíšem, Buddhou, Mohamedem, … Já nemohu brát svatá písma doslova, vždyť jste to již musela pochopit. Když tvrdí, že Hospodin je Láska a přitom nechá ukamenovat člověka kvůli tomu, že sbírá v sobotu větvičky – no to prostě nejde dohromady.

Tady je deset falešných lidských představ. Uvědomte si je, abyste je rozpoznala, kdykoli se s nimi setkáte.

1. Existují potřeby. 2. Existuje neúspěch. 3. Existuje nejednotnost. 4. Existuje nedostatek. 5. Existují požadavky. 6. Existuje poslední soud. 7. Existuje odsouzení. 8. Existuje podmíněnost. 9. Existuje nadřazenost. 10. Existuje nevědomost.

Prvních pět falešných představ jsou fyzické představy, které se týkají Vašeho života v hmotném těle. Druhých pět představ jsou metafyzické představy, které se týkají nehmotné reality.

Protože těmto představám věříme a protože v nich žijeme, činíme je reálnými. Samozřejmě že reálné nejsou. Přesto jsme si vytvořili imaginární svět, v němž nám falešné představy připadají velice reálné. Proto popíráme, že to, co je falešné, je falešné, a to, co je reálné, je reálné.

Kulturní dědictví přechází z generace na generaci po dlouhá staletí a tisíciletí. Naše kulturní historie, která je založená na falešných představách, produkuje mýty a znemožňuje nám uvědomovat si realitu. Lidská kulturní historie říká:
1. Bůh má plán. (Existují potřeby.) 2. Výsledek života je nejistý. (Existuje neúspěch.) 3. Člověk je oddělen od Boha. (Existuje nejednotnost.) 4. Na světě není dostatek. (Existuje nedostatek.) 5. Něčím musíte být. (Existují požadavky.) 6. Když ničím nejste, budete potrestáni. (Existuje poslední soud.) 7. Trestem je věčné zatracení. (Existuje odsouzení.) 8. Láska je tudíž podmínečná. (Existuje podmíněnost.) 9. Znalost podmínek vás činí nadřazenými. (Existuje nadřazenost.) 10. Neuvědomujete si, že všechny tyto představy jsou falešné. (Existuje nevědomost.)

Tyto představy nám byly vštěpovány tak dlouho, že podle nich teď žijeme. „Takový už je život,“ říkáme jeden druhému. Dlouhá tisíciletí. Na základě těchto falešných představ jsme si vytvořili různé mýty a příběhy. Z některých nejznámějších se staly pojmy. Tak například:

Tvá vůle se uskuteční. Přežití nejsilnějšího. Kořist patří vítězi. Narodili jste se v hříchu. Odplatou za hřích je smrt. Pomsta je má, říká Bůh. Co nevíte, to vám neuškodí. Pouze Bůh zná pravdu. ... existuje mnoho dalších, stejně neužitečných a destruktivních názorů.

Ondra a jeho shetlandský ovčák Vlk zvaný též Čičin

Tak jo :-) Co kdybychom toho už nechali, Ondro?

Přeji Vám krásný večer a pozdravujte Čičina :-) Hanka

Dobrá tedy, Bůh Vás provázej na všech Vašich cestách.

Ondra a jeho pes, co Vám do života kousek radosti vnes

Díky! Ať se vám oběma daří :-)

Nový člověk nebude hinduista, nebude mohamedán, nebude křesťan, nebude komunista. Nový člověk nebude znát všechny tyto "ismy". Nový člověk bude jednoduše otvorem, oknem do reality. Bude nechávat realitu takovou jaká je. Nebude na ní promítat svoji vlastní mysl. Nebude používat realitu jako obrazovku. Jeho oči budou přístupné; nebudou plné idejí.

Život starého člověka vychází ze strachu - i jeho Bůh nebyl nic, než výtvor ze strachu. Jeho chrámy, mešity a kostely - byly všechny ze strachu. Třásl se, obával se. Život nového člověka bude vycházet z lásky, ne ze strachu, protože strach slouží smrti, láska slouží životu. A jestliže váš život vychází ze strachu, nikdy nepoznáte co je život, budete znovu a znovu poznávat pouze smrt. A pamatujte si, že osoba, jejíž život vychází ze strachu, vytváří všechny druhy situací, ve kterých musí zakoušet více a více strachu. Váš strach vytváří situace, stejně tak jako vaše láska vytváří situace. Jestliže milujete, budete nacházet tolik důvodů milovat. Když se strachujete, budete nacházet tolik důvodů proč se strachovat.

Nové vědomí bude proti všemu ortodoxnímu. Jakémukoliv druhu ortodoxnosti, katolické nebo komunistické, hinduistické nebo džinistické - jakýkoliv druh ortodoxnosti - je druh paralyzování mysli. Ochromuje to. Přestáváme žít. Stává se to strnulostí kolem nás. Stáváme se fanatiky, stáváme se neústupnými. Nechováme se jako tekuté lidské bytí, začínáme se chovat jako mezci.

Živá osoba musí zůstat plynoucí. Musí odpovídat měnícím se situacím. A situace se nepřetržitě mění. Jak můžeme zůstávat fixovaní na své postoje, když život sám není fixovaný? A jestliže zůstáváme neústupnými, ztrácíte kontakt se životem - už jsme ve svém hrobě.

Nové vědomí bude ne-ortodoxní, ne-fanatické; bude tekuté. Nebude reagovat, bude odpovídat. A rozdíl mezi těmito dvěmi slovy je velký. Reakce je vždy strnulá. Máte fixní ideu, reagujete podle ní. Předtím než položena otázka, je připravená odpověď. Odezva je totálně odlišná.

A pokud je to na Vás, Hanko, příliš složité, doporučuji shlédnout stránky http://henryklahola.nazory.cz/ a zamyslet se, kam by Vás až mohla zavést Vaše Neotřesitelná Víra. A máte pěkné fotky – ty mne k Vám přivedly.

S pozdravem Ondra

Dobrý den, Ondro!

Píšete o příchodu „nového člověka“, což je biblický výraz. Ostatně New Age rád používá biblické výrazy. Bible se na mnoha místech zmiňuje o starém a novém člověku, ale v poněkud jiné souvislosti. Píšete, že starý člověk neměl (nemá) ducha. Na to jste přišel jak? Ducha má člověk už od svého stvoření – tím se také liší od zvířete. Právě náš duch nám umožňuje žít duchovní život a přemýšlet o smyslu života, což zvířata nemohou. Ať se Vám to líbí nebo ne, už od svého počátku jsme duchovní bytosti, protože zvířata Boha nehledají.

Podle Bible má ducha starý i nový člověk. Rozdíl mezi nimi je tedy v něčem jiném. Nového člověka získáváme tehdy, když uvěříme v Ježíše Krista a vstoupí do nás Duch svatý. Právě Duch svatý způsobuje tu změnu. S Jeho pomocí se pak postupně proměňujeme – někdo rychleji, jiný pomaleji – do nového člověka. Problém spočívá v tom, že starý člověk nezmizí hned, stále nám to kazí a táhne nás zpět. Není to forma schizofrenie, ale vědomý boj mezi zažitými návyky a svatostí, o kterou by každý křesťan měl usilovat. Samozřejmě, že úplné svatosti zde na Zemi nedosáhneme, ale vědomě a s pomocí Ducha svatého o ni usilujeme. V tomto smyslu je pravda, že starý = špatný a nový = dobrý.

Z toho, co jste napsal, vyplývá, že skutečně toužíte po opravdové lásce, ale cítíte, že nejprve se budete muset zbavit svého strachu. Proto tak vzhlížíte do budoucnosti. V minulosti Vám zřejmě bylo ublíženo, a proto jste se tak zaměřil na budoucnost, od které toho ale očekáváte až příliš mnoho. Píšete už žádné –ismy. A co je tohle? Utopismus! Chcete vědět, co Vás čeká v budoucnosti? Absolutismus. Takže se těch –ismů stejně nezbavíte. Kdo odmítá Krista, ten se nestává svobodným, ale ještě více závislým. Ten Váš „nový“ člověk bude pouhá loutka v rukách největšího podvodníka všech dob – Antikrista, který přijde jako falešný „Spasitel“ světa. Dostanete čip a budete MUSET poslouchat. Pak už totiž žádná svoboda nebude. A na ten „přechod“ do „Nového věku“ se moc netěšte, protože mnoho lidí ho nepřežije:
„Neboť tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa až do nynějška a nikdy již nebude.“ (NZ, Matouš 24, 21)

„A přesto se ostatní lidé, kteří v těch pohromách nezahynuli, neodvrátili od výtvorů svých rukou; nepřestali se klanět démonům a modlám ze zlata, stříbra, mědi, kamene i dřeva, které jsou slepé, hluché a nemohou se pohybovat; neodvrátili se od svých vražd ani čarování, necudností ani krádeží.“ (Zjevení 9, 20 – 21)

Z tohoto proroctví je zřejmé, že člověk (navzdory Vašemu očekávání) zůstane až do konce pořád stejný. Stále bude uctívat své zlaté a dřevěné bůžky a bude mít stále ty samé vlastnosti starého člověka.

S pozdravem Hanka

Dobrý večer Hanko!

Pokud jste si toho někdy všimla, tak pes je přítomný pouze v přítomnosti. Neřeší budoucnost ani minulost. V tom je taky napřed před některými lidmi, protože toto je jediné správné žití v souladu s Vesmírem. Pes, vlastně jakékoliv zvíře neřeší minulost, jen si z ní bere ponaučení, kterým se řídí. Nepřemýšlí nad smrtí, nestěžuje si na nedokonalosti, nesesype se z toho, že je tlustý, hubený nebo že nemá jednu nohu, prostě příjme realitu jaká je a naučí se s ní žít. Pes nás především učí milovat bezpodmínečnou láskou. Můžete se k němu zachovat jakkoli zle chcete a stejně vám odpustí a bude vás mít rád. Vždy dá další šanci. Také nemá podmínky jako: Budu tě mít rád jenom když budeš takový a takový. A taky neříká : „Spasím Tě, jen když ve Mne uvěříš“.

Ne, to Vy se bojíte a jste žádostivá. Klíčovým slovem náboženství zaměřeného na pocit strachu je „peklo", klíčovým slovem náboženství zaměřeného na žádostivost je „nebe". Jedno je jisté: o vše, co tady nahromadíte, stejně přijdete. Vezme vám to smrt. A tak si chce žádostivý člověk nahromadit něco, co mu smrt vzít nemůže. Ovšem touha po hromadění zůstává. Člověk pak hromadí ctnosti a ctnosti jsou vstupenkou do jiného světa. Hromadíte své ctnosti, abyste v jiném světě mohla navěky žít v rozkoši.

Dlouho jsem se pohyboval jak v evangelických, tak i katolických kruzích a jsou mi důvěrně známé ty jejich letniční hnutí, mluvení jazyky, výklady Písma sv., rituály, transsubstanciace versus „památky“ , atd., atd. Jak si mám vykládat "Toto je moje tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku." – doslova nebo podobenstvím? Je Ježíš skutečně v hostii přítomen či nikoliv? Katolíci versus protestanti – nesnášenlivost kvůli výkladu Neomylného Písma. Proč je Tomášovo evangelium hereze? Hospodin však zařídil, aby Jonáše spolkla jedna veliká ryba, a Jonáš v jejím břiše strávil tři dny a tři noci. V břiše té ryby se Jonáš modlil k Hospodinu, svému Bohu. Tento text může být i metafora, to by pak ale znamenalo, že metaforou jsou i další pasáže Bible, například zmrtvýchvstání Ježíše, proměna vody ve víno, utišení bouře. Pokud by to křesťané připustili, znamenalo by to naleptání celého vypracovaného systému, který je udržován právě díky víře v zázraky. Muž také nebyl stvořen kvůli ženě, ale žena kvůli muži. Proto ať si žena zahaluje hlavu na znamení autority kvůli andělům. Když budete věřit, dostanete, o cokoli v modlitbě požádáte - Je mezi věřícími 0% diabetiků?
Často lze slyšet "Ježíš řekl...", "Ježíš udělal ... ". Bylo tomu ale opravdu tak? Kde nalézt nejvěrohodnější záznamy o historickém Ježíši a počátcích křesťanství? V Bibli? Nemyslím si, že by po přečtení těchto informací jakýkoliv věřící přestal věřit. Bude jen potřebovat větší dávku pokrytectví, aby nepohodlné informace přešel, ve svých myšlenkách někam pohřbil a dál byl přesvědčen, že půjde do nebe.

Ondra a jeho pes, co má rád les

Dobrý den, Ondro!

Máte opravdu velmi dobré postřehy. Ano, máte pravdu – bojím se pekla a toužím po nebi. Nestydím se za to. Proč taky? Jak jste sám psal – nevěřit, znamená riskovat, že je to pravda a já jsem to prošvihla. Pokud to tedy pravda je – a já věřím, že ano – tak máme všechny důvody k obavám. Chcete snad tvrdit, že Vy nemáte z ničeho strach? Takový postoj mi přijde jako dětinský. I Váš pejsek má někdy strach, ale má ho málo, protože toho málo ví.

Nevěřím ale tomu, že moje „ctnosti“ by mohly být vstupenkou do nebe. Doufám, že jste nic takového na mých stránkách nikde nečetl! Spasení si totiž nemůžeme ničím zasloužit – je zadarmo. Přijímáme ho jak nejjednodušeji to jde – vírou. Právě proto, že nás Bůh miluje, udělal to tak jednoduché. Nebo myslíte, že by to šlo ještě více zjednodušit? Podle Vás bychom možná nemuseli ani věřit, abychom byli spaseni, ale to nejde. Víte proč? Pokud někoho miluji, tak mu musím věřit, jinak z něj dělám lháře. Jak by mohl být člověk, který celý život Boha odmítal, po smrti v Jeho přítomnosti? Navěky! Pokud Bohem pohrdám a odmítám Ho, tak s Ním logicky nemohu trávit věčnost. Nebudete si přece brát ženu, kterou pohrdáte a žít s ní celý život v manželství. To je absurdní, ne? Stejně tak je absurdní, aby člověk, který Bohu stále něco vyčítá a hledá si důvody k tomu v Něj nevěřit, s Ním žil věčně v nebi. Toto rozhodnutí musí být dobrovolné.

My evangelikálové odmítáme jakékoliv rituály jednoduše proto, že nejsou potřeba. Při poslední večeři Ježíš řekl: „To čiňte na mou památku.“ (NZ, Lukáš 22,19) Z toho jasně vyplývá, že přijímáním chleba a vína k žádné proměně nedochází. Děláme to proto, abychom si připomněli Ježíšovu oběť.

Jistě že spory ohledně výkladu byly, jsou a vždy budou. Jsme pouze lidé a každý z nás je jiný a klade důraz na něco jiného. Mně nenáleží rozhodovat o tom, který výklad je dobrý nebo špatný. Rozdíly jsou téměř vždy v nepodstatných věcech. To podstatné mají všichni křesťané stejné – každý, kdo věří v Ježíše Krista, bude spasen. Spasení je zadarmo a přijímáme ho vírou. To je to, na čem nejvíce záleží. Pokud někdo věří, že Jonáše spolkla velryba, tak ať tomu věří. Pokud tomu někdo nevěří, tak ať tomu nevěří – to není spasitelná víra. Pokud existují nějaké metafory, tak rozhodně ne v Novém Zákoně!

Píšete, že Tomášovo evangelium je hereze. Proč by to měla být hereze? Patrně si ho pletete s Pseudo-Tomášovým evangeliem dětství. To je hereze, ale ne Tomášovo. Mám ho náhodou doma, stejně jako ostatní staro a novozákonní apokryfy. Jsou běžně k mání, není to nic tajného, co by církev skrývala, jak si někteří naivně myslí. Bible totiž nevznikala tak, že by se z ní knihy vyřazovaly, ale naopak. Na začátku bylo 5 knih Mojžíšových a ty ostatní se k nim postupně přidávaly. Nemohly se tam dát pochopitelně všechny, protože to by pak Bible neměla cca tisíc stran, ale deset tisíc! To by ji pak už teprve nikdo nečetl. Navíc mnoho knih má název „Tomášovo evangelium“, „Filipovo evangelium“, „Mariino evangelium“, a přitom se s naprostou jistotou ví, že tito lidé nebyli autory, protože datum jejich vzniku tomu neodpovídá. V době, kdy byly tyto knihy napsány, už byli stovky let po smrti. A to už je pádný důvod takovou knihu do Bible nezařazovat.

Bez ohledu na Vaše mínění je pro mě Bible Slovo Boží. Nevidím totiž jediný důvod, proč by to tak nemělo být. Je to kniha, která mi dala odpovědi na všechny moje otázky, promlouvá do mého života, mého srdce. Dává mi cenné rady pro život a mění můj pohled na svět, Boha a lidi kolem mně. Za její pravdivostí a důvěryhodností stojí stovky naplněných proroctví. Znáte snad jinou knihu, která by se mohla pochlubit něčím podobným?
Na víře v Ježíše Krista nic pokryteckého nevidím, ale na nevíře ano.
Mějte se. Hanka