JAK SE DOSTAT ZE ZAJETÝCH KOLEJÍ?

Jednou na začátku roku vyhlásil jakýsi časopis anketu. Čtenáři měli napsat, jak si představují zvýšení svého pracovního výkonu v nadcházejícím roce. Mnozí začali popisovat svoje velkolepé plány. Bylo až zarážející jak závažná předsevzetí na sebe někteří z nich kladli. Člověku se podbízela otázka, zda tito lidé budou vůbec schopni ve svých předsevzetích vytrvat.

Většina lidí nemyslí pouze na své pracovní úspěchy, ale činí dobrá rozhodnutí i ohledně svého soukromého života, ale právě zde je to nejtěžší. Vždyť kdo dokáže vystoupit ze zajetých kolejí? Jistě i vy, kteří čtete tento článek, jste už mnohokrát zjistili, že vás to stále táhne stále zpátky – zpět ke starým návykům. Někomu dělá problémy vznětlivost a ví, že se to musí změnit. Další chce přestat s kouřením, alkoholem, přejídáním, drogami, nevěrou. . . Člověk má jasno v tom, že takhle už to dál jít nemůže a chce to zastavit. Ale daří se mu to? Kde vzít sílu k té změně? Komu se nepodaří dosáhnout svých předsevzetí, často klesne ještě níže.

Odpověď najdeme v Bibli, kde nás Bůh vybízí, že vše máme svěřit do Jeho rukou. Ale jak o něco žádat někoho, kdo mě celý život nezajímal? Pokud se před Bohem celý život skrývám, pak po Něm přeci nemohu něco chtít! Jak důvěřovat Tomu, koho se bojím? Jak to tedy udělat?

Právě proto se narodil Ježíš Kristus, aby smířil s Bohem každého, kdo o to stojí. Ježíš Kristus ti nabízí odpuštění všech tvých provinění, která Mu vyznáš a následně pak smíření s tvým Stvořitelem, který tě chce provést životem ke šťastnému cíli – životu věčnému. To není slabost dát vše do Božích rukou, ale výsada. Ten, který stvořil celý vesmír, si s tvými problémy hravě poradí a provede tě všemi zkouškami a úskalími, která život přináší. Už na to nebudeš sám. Už nebudeš muset spoléhat pouze na své omezené síly a zdroje, ale budeš moci žádat Toho, který má vše ve svých rukách a nad vším vládne.

„Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny.“      (Přísloví 16,3)

„Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat.“  (Žalm 37, 5)