Pro mě jsou věda a víra věci, které se v žádném případě nevylučují, ale naopak se podporují. Když žasnu nad pozoruhodnou krásou některých přírodních zákonů a nad tím, jak do sebe všechno zapadá, musím ještě tím více obdivovat Boha, který to vše vymyslel a naplánoval. Nezdá se mi vůbec možné, aby toto vše vzniklo pouhou náhodou.
VĚDA A VÍRA OČIMA TEORETICKÉHO FYZIKA
"Díky fyzice ještě více obdivuji Stvořitele"
Prof. Mgr. Tomáš Tyc, Ph.D.
Tomáš Tyc studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po studiu v roce 2000 nastoupil jako odborný asistent na Katedru teoretické fyziky a astrofyziky téže fakulty. Absolvoval četné stáže na zahraničních univerzitách - tři měsíce na univerzitě ve Vídni, rok na univerzitě v Tübingenu v Německu, devět měsíců na univerzitě v Sydney v Austrálii, tři měsíce na univerzitě v Calgary v Kanadě a devět měsíců na univerzitě v St.Andrews ve Skotsku. V roce 2006 se stal docentem v oboru teoretická fyzika a astrofyzika a v roce 2009 byl pak ve stejném oboru jmenován profesorem. V současné době se zabývá výzkumem v oblasti optiky, především aplikacemi geometrie v optice, teorií neviditelnosti, navrhování nových optických prvků atd. Na fakultě přednáší předměty Teoretická mechanika, Základy kvantové mechaniky, Moderní experimentální metody, Zajímavá fyzika, Zajímavá teoretická fyzika. Poslední dva předměty na fakultě zavedl. Zájemce o bližší seznámení s fyzikálními pokusy odkazuje na stránky:
http://zajfyz.physics.muni.cz/
Přírodní vědy mě fascinovaly už od dětství. Rád jsem vše zkoumal a zajímal se o to, jak věci v přírodě fungují.
Za poslední století jsme byli svědky úžasných úspěchů přírodních věd. Díky rozvoji kvantové fyziky a teorie relativity jsme lépe porozuměli podstatě hmoty, času a prostoru. Létáme do vesmíru, máme internet, mobilní telefony, pochopili jsme, jak je v buňkách uložena dědičná informace a jak fungují nejrůznější procesy v živých organismech. Ale ani přes všechny tyto úspěchy vědy se nezdá, že bychom se nějak přiblížili do bodu, kdy věda vše vysvětlí a my budeme všemu rozumět. Spíše naopak. S každým rozřešeným problémem se objevují další a další otázky, které ukazují, že svět je mnohem komplikovanější, než se zprvu zdálo.
Nejvíc je to asi vidět v biologii, kde třeba jen procesy v jediné buňce jsou tak neobyčejně komplikované a přitom důmyslné a elegantní, že je to skoro nad naše chápání. Ale platí to i ve fyzice. Dnes už chápeme, jak fungují atomy a molekuly, elementární částice, světlo, gravitace nebo černé díry. Fyzikální teorie, které tyto věci popisují, jsou ve velmi dobré shodě s experimenty. Stejně ale není těžké v každé této oblasti najít řadu věcí, o kterých vůbec netušíme, jak by mohly být. Nikdo například dosud nenašel fyzikální teorii, která by dokázala současně správně popsat gravitaci a chování mikroskopických částic - řečeno jazykem fyziky, sjednotit obecnou teorii relativity a kvantovou fyziku.
Když přemýšlím nad krásou fyzikálních zákonů a nad tím, že jen malý počet těch nejzákladnějších z nich umožňuje fungování nesmírně složitých systémů, jako jsou třeba živé organismy, nezdá se mi možné, že by toto vše vzniklo pouhou náhodou bez nějakého plánu. V přírodě je vidět na každém kroku takovou důmyslnost a dokonalost, že mi existence Stvořitele, který to vše naplánoval, připadá jako nejpřirozenější vysvětlení. Například "velký třesk", při němž začal existovat vesmír, se velice podobá představě stvoření světa z ničeho, jak to popisuje Bible. Je také dobře známo, že proto, aby mohl existovat život, jsou nutné velice specifické podmínky - nejen vhodná teplota a složení atmosféry, ale třeba i hodnoty některých základních fyzikálních konstant. A náš vesmír i naše Země takovéto vyladění podmínek má - a to tak přesné, až se tají dech. To také vidím jako něco, co silně ukazuje na inteligentního Stvořitele.
V naší zemi má mnoho lidí stále hluboce zakořeněnou představu z dob komunistické propagandy, že věda a víra jsou ze zásady v konfliktu a že to byla vždy církev, kdo nejvíce bránil vědeckému pokroku. Je však dobře známo, že církev naopak významně přispěla k vědeckému poznání a šíření vzdělanosti. A není náhodou, že moderní věda se zrodila právě v evropské, tedy křesťanské civilizaci.
Pro mě jsou věda a víra věci, které se v žádném případě nevylučují, ale naopak se podporují. Když žasnu nad pozoruhodnou krásou některých přírodních zákonů a nad tím, jak do sebe všechno zapadá, musím ještě tím více obdivovat Boha, který to vše vymyslel a naplánoval. Nezdá se mi vůbec možné, aby toto vše vzniklo pouhou náhodou.
Podle mně je Bůh takový, jak Ho popisuje Bible - všemocný, osobní a věčný. Zajímá se o své dílo, především pak o lidi, které miluje a chce s nimi mít láskyplný vztah nejen zde na Zemi, ale i na věčnosti. Tomu však brání ztráta kontaktu s Bohem kvůli hříchu člověka. Ale je tu dobrá zpráva - Bůh sám, ze své vlastní iniciativy, tuto překážku odstranil. Poslal na Zem svého Syna - Ježíše Krista - který zemřel za naše hříchy. Ve víře v Něho můžeme přijmout odpuštění, smíření a nový život. Tento láskyplný vztah s Bohem může mít každý, kdo o to stojí.
Tomáš Tyc
