K zamyšlení

Přírodní vědy nám dávají odpověď na otázky, které začínají slůvkem "jak", ale tytéž přírodní vědy jsou neobyčejně špatným nástrojem, když chceme odpovídat na otázky typu "proč". Existence a vývoj vesmíru nám dnes připadá snad ještě tajemnější než v dobách, kdy naši předkové věřili na bohy blesku, vod a sopek.

PROČ JAKO VĚDEC VĚŘÍM V BOHA?

rozhovor s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc.

(RNDr. Jiří Grygar, CSc. se narodil v roce 1936. Studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě MU v Brně a astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Po vědecké aspirantuře v oboru astrofyzika pracoval nejprve ve stelárním oddělení Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově, potom v oddělení nízkých teplot Fyzikálního ústavu ČSAV v Řeži a v sekci elementárních částic Fyzikálníno ústavu Akademie věd České republiky v Praze-Libni. Od roku 2000 působí v centru částicové fyziky AV ČR v Praze. Výsledky výzkumu publikoval ve více než stu původních vědeckých prací. Věnuje se také popularizaci astronomie a fyziky; široké veřejnosti je znám z televizního seriálu "Okna vesmíru dokořán". V roce 1996 mu UNESCO udělila prestižní cenu Kalinga za popularizaci vědy. Ve stejném roce po něm byla pojmenována planetka č. 3336 "Grygar".)

Ve 20. století jsme byli svědky úžasného rozvoje vědy a techniky. Nestala se na začátku třetího tisíciletí víra v Boha přežitkem?

Vědecké objevy vedly zejména v 19. století řadu badatelů k takovému přesvědčení. Tvrdili, že mohou pomocí jednoduchých zákonů mechaniky popsat složitost celého světa a vesmíru a přitom se obejít bez biblické představy o stvoření. Většina lidí si myslí, že vědci zastávají takový názor i dnes.

Jak se tedy na svět dívá věda nyní?

Ve 20. století došlo v hlavních oborech přírodních věd k převratným objevům. Obecná teorie relativity, kvantová mechanika a molekulární genetika ukázaly, jak naivní byly naše předešlé pokusy objasnit existenci a chod vesmíru jako gigantického věčného orloje, který pěkně tiká proto, že do sebe zapadají nějaká ozubená kolečka. Předešlá pýcha tak vzala patrně již definitivně za své.

Přesto si mnoho lidí myslí, že věda dokáže vše vysvětlit. . .

Ne tak docela. Přírodní vědy nám dávají odpověď na otázky, které začínají slůvkem "jak": jak něco funguje, jak je to sestrojeno, jak se to vyvíjí. Ale tytéž přírodní vědy jsou neobyčejně špatným nástrojem, když chceme odpovídat na otázky typu "proč". Existence a vývoj vesmíru nám dnes připadá snad ještě tajemnější než v dobách, kdy naši předkové věřili na bohy blesku, vod a sopek.

Tedy věda a víra?

Ještě donedávna se říkalo, že většina vědeckých pracovníků se už dávno přenesla přes náboženské předsudky a jsou zastánci materializmu. Když se však podíváme na velké fyziky poslední doby, možná s překvapením zjistíme, že to byli často lidé hluboce věřící. Přes poznání, kterého dosáhli anebo spíše právě proto, si zřetelně uvědomovali, že se jenom dotýkají hlubokých tajemství, které náš nedokonalý lidský mozek nemůže zcela poznat a pochopit.

Žalmista to kdysi v Bibli velmi výstižně a předvídavě vyjádřil, když napsal:

NEBESA VYPRAVUJÍ O BOŽÍ SLÁVĚ,

OBLOHA HOVOŘÍ O DÍLE JEHO RUKOU.

(Žalm 19, 2)

mlhovina Přesýpací hodiny

Obrazek