Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bůh nám ve svém Slovu – Bibli – oznamuje, co následuje po smrti. Nechce, abychom ohledně této věci žili v nevědomosti. Pohádkové představy, se kterými jsme vyrůstali, nemají s Biblickou zvěstí nic společného. Jak to tedy ve skutečnosti je?

 

 

 

PEKLO

 

O pekle se toho nabájilo tolik, až se lidem stalo pro smích. Na základě falešných představ o pekle, kterými nás celé dětství bombardovaly pohádky, se mnoho lidí domnívá, že je tam teplo a legrace. Démoni, kteří nelítostně a skrytě decimují naprostou většinu světové populace, získali podobu přihlouplých čertů, nad kterými vyzraje i ten největší hlupák. Ovšem pravda je úplně někde jinde. Peklo není pohádka, ale realita, které je třeba se skutečně děsit.

 

Peklo bychom mohli přirovnat k bezesné noci. Někdy nás postihne úzkost, obava, starosti, výčitky, špatné svědomí a zaplaší spánek. Zmítáme se na lůžku, soužíme se se svým trápením, které nás tak zavalilo, že nám není možno obrátit myšlenky jinam. Jak se vleče taková nekonečná noc, jak svíravě je těžká! A přece nás od té tíhy zbavuje hned dvojí úleva – snad zmoženi únavou znovu usneme a spánek přinese zapomenutí. A i kdyby ne, přece i po té bezesné noci přijde svítání, nový den. Za bílého dne přízraky noci ztrácejí svou hrůzu, znovu nacházíme odstup od svých úzkostí, v denním světle vidíme jiné možnosti a východiska, která jsme nemohli v noci rozeznat. Ale peklo je noc, která nezná svítání. Peklo je noc, ve které se neusíná.

 

 

peklo.jpg

 

        

Nejprve je potřeba si položit otázku, proč peklo vlastně existuje, když Bůh své stvoření tak miluje. Tak především – peklo nebylo stvořeno pro člověka. Člověk do pekla nikdy neměl přijít! Peklo bylo původně věčným trestem pro satana a jeho anděly, kteří se vzbouřili proti Bohu. Ale vzhledem k tomu, že se člověk vydal stejnou cestou vzpoury jako satan, hrozí peklo i jemu.

 

Peklo je vše opačné tomu, co Bůh pro lidstvo chce. V řečtině je peklo gehenna a Gehenna bylo údolí u Jeruzaléma, používané jako největší velkoměstské smetiště. Peklo je tedy skládka. Je to konečné určení těch, kteří se svobodně rozhodli žít takový život, jaký pro ně Bůh nikdy nezamýšlel. Stávají se „odpadem“, jsou „vyhozeni“, jsou „páleni“. Všechno v Písmu ukazuje tímto směrem.

        

V tomto bodě se musí každý soucitný člověk zarazit a položit si otázku: „Jak to může Bůh dopustit?“ Je nutno upozornit na jednu velmi důležitou věc, a sice tu, že jsou to sami lidé, kteří se vrhají do pekla – není pravda, že by je tam házel Bůh. Bible jasně říká, že Bůh nechce, aby někdo zahynul, ale aby všichni přišli k pokání. Jestliže tedy někdo jde do pekla, tak  je to proti Boží vůli! Považovat Boha za toho, kdo má zalíbení v lidské bolesti, je naprosto mylné. Bůh nám  to výslovně říká: „Což si libuji v smrti svévolníka?“ (Ez 18,23). Spíše jsou to sami vzpurní lidé, kteří si „zamilovali více tmu než světlo“ (Jan 3,19). Peklo je tam, kde oni chtějí být, ne tam, kde je chce mít Bůh. Bůh dovolí každému člověku jít si svou vlastní cestou. Když je něčí srdce beznadějné, Bůh toho člověka nakonec nechá být. Kdosi jednou poznamenal: „V nebi budou jenom dobrovolníci, ale v pekle také“.

        

Alkoholik, který svoji láhev miluje více než svoji ženu, děti a domov, má to, co chce, když jej nakonec všichni opustí. Ten člověk si sám ze svého vlastního rozhodnutí zvolil alkohol. Pravdou však je, že je velmi nešťastný. Opilec si sám a dobrovolně volí cestu zkázy. Trápí se, sám se však pro své trápení rozhodl a těžko mu to někdo rozmluví. Stejné je to i s těmi, kteří směřují do pekla. Rozhodli se tak dobrovolně. V hloubi duše vědí, že je to špatné rozhodnutí, ale jiné odmítají. Sami se odřízli od jediného záchranného lana, které lidstvo má, a tím lanem je Ježíš Kristus.

        

Není tomu tedy tak, že by Bůh mučil lidi navěky z nějakého sadistického potěšení. Pro peklo se lidé rozhodují sami a dobrovolně, ovšem nikdo nepřijde do pekla náhodou! Bůh je spravedlivý a neodsuzuje automaticky všechny, kteří nemohli uvěřit z nějakých vnějších důvodů. Bůh hledí  především na vnitřní stav člověka, takže není na co se vymlouvat.

        

Pravdou je, že mnozí lidé prožívají peklo už tady na zemi. Je spravedlivé, aby trpěli i po smrti, a to navěky? Peklo, které prožíváme v životě, si opět děláme my sami. Veškeré války, nemoci a bezpráví jsou jen důsledkem odpadnutí od Boha. Člověk nechce Boha poslouchat, chce být sám bohem a výsledkem je peklo na zemi. Bůh nenese zodpovědnost za lidi, kteří Ho vědomě zavrhli. Proto fakt, že lidé na světě trpí nesmírná muka, nesvědčí o Boží nespravedlnosti. Naopak – pouze  sklízíme, co jsme zaseli.

        

Pozemské  peklo se však od toho  skutečného  pekla liší v jedné podstatné věci - a tou je naděje. I když nás v životě postihne sebevětší trápení, vždy budeme mít naději, že jednou skončí. Zármutek pomine, bolest se zmírní, nemoc vyléčí . . . i smrt může být (pro křesťana) nadějí na lepší život v nebi. Avšak v pekle končí všechny naděje. Z pekla nevede cesta ven.

 

        

Naším úkolem však není pochopit peklo. Nám ani nenáleží přemýšlet o tom, kdo si peklo zaslouží a kdo ne. Naším jediným úkolem je – VYHNOUT SE MU! Jestliže se Ježíš Kristus ochotně obětoval za to, abychom se peklu vyhnuli, pak to musí být hrůzostrašná skutečnost. Extrémní léčba ukazuje na zhoubnost choroby.

 

 

 

 

NEBE

 

Většina lidí má o nebi velmi zkreslenou představu. Kolikrát jsem slyšela názory typu: „Co v nebi? Tam je nuda a zima, v pekle je aspoň teplo.“ Je to sice úsměvné, ale naneštěstí s takovými názory mnoho lidí opouští život a vstupuje na práh věčnosti, aniž by se tyto a jim podobné fámy snažili ověřit. Odejít ze života a nemít alespoň přibližnou představu kam, já osobně považuji za největší hazard.

        

Do nebe nepřijde automaticky každý, kdo „dobře“ žil. To je důležité vědět. Žádný dobrý skutek nám dveře do nebe neotevře. Nebe si totiž nikdo nemůže zasloužit. Pokud bychom na tom přece jen trvali a chtěli bychom si nebe nějak odpracovat, museli bychom žít absolutně bezhříšný a svatý život. Proč? Protože Bůh je absolutně ČISTÝ a SVATÝ. Do Jeho blízkosti se nesmí dostat sebemenší nečistota.

        

Z toho plyne, že pro každého člověka bez rozdílu je nemožné dostat se vlastními zásluhami na takové místo jako je nebe. Naštěstí pro nás Bůh je LÁSKA a chce, abychom tam byli – ty i já, všichni. Proto to udělal tak, že poslal svého Syna jako oběť za naše hříchy, aby trest, který patřil nám, vzal na sebe. Jedině Kristovou krví můžeme být očištěni. Každý, kdo věří v Božího Syna Ježíše Krista, vyznává Mu své hříchy a upřímně se snaží žít podle Boží vůle, má vstup do nebe ZDARMA. Že je to příliš jednoduché? Ono to zas tak jednoduché není. Člověk si musí některé věci odepřít a začít žít jinak, než byl doposud zvyklý. Mám-li ale mluvit za sebe, tak veškerá ztráta mi přinesla mnohonásobný zisk. Poznala jsem, že cokoli jsem pro Pána Ježíše opustila, mi stejně do života nic dobrého nepřinášelo a Pán Ježíš mi každou takovou "ztrátu" vynahradil pokojem, který převýšil a stále převyšuje veškerá má očekávání. On mi dává do srdce takovou radost z prostých a všedních věcí, že už nemusím toužit po kdoví jakých zážitcích s kdoví kým a kdoví kde. Mnohokrát jsem zažila a stále zažívám to, co je psáno v Žalmu 37,4: "Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce." A Bůh skutečně plní mé srdce tak, že už nemusím hledat nikde jinde :-) Právě takto jedná Boží láska, a přesto se k Jeho nabídce většina lidí obrací zády. A když Bůh s námi takto jedná už nyní, tak co teprve potom. . .

        

Co si tedy pod pojmem nebe představit? Bůh nás ve svém Slovu upozorňuje, že naše lidská představivost na nádheru nebe prostě nestačí:

 

„Co oko nevidělo a ucho neslyšelo,

co ani člověku na mysl nepřišlo,

připravil Bůh těm, kdo ho milují.“

(Nový zákon, 1. Korintským 2, 9)

 

co-oko-nevidelo.jpg

 

„Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“ (Nový zákon, Zjevení 21, 3)

 

        

Nebe je stav, po kterém v hloubi duše touží každý člověk. Je to absolutní láska, absolutní radost a absolutní pokoj – navěky. Zde na zemi takového stavu nikdy nemůžeme dosáhnout a to z jednoduchého důvodu – země není nebe. Zdrojem těchto nádherných pocitů je Bůh a Ten přebývá v nebi. Pouze v Jeho přítomnosti budeme moci toto vše prožívat. Opakem nebe je peklo – místo, kde Bůh není. O tom, kde strávíš věčnost, rozhoduješ TY. Nikdo jiný. V nebi budou pouze ti, kdo se rozhodli tam být a udělali pro to jedinou věc, kterou Bůh žádá – uvěřili v Božího Syna Ježíše Krista a poslouchají Ho. Lidská sebespravedlnost nemůže před svatým Bohem obstát. Už jsi přijal(a) Ježíše Krista jako svého Spasitele?

 

 

 

 

Více informací najdeš na www.klinickasmrt.cz

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jeden z Pavlů - Re: Re: Peklo?

Milá Hanko,
našel jsem zajímavý rozbor na téma uvržení v ohnivé jezero se čtyřmi možnostmi výkladu:
http://pistis.webnode.cz/news/existuje-peklo-/

Konec existence už prý měl zastánce ve druhém století. Způsob výkladu je důležitý, protože některé lidi trvalé mučení odrazuje od víry v Ježíše Krista.

Každopádně jste dobře napsala, že je důležité se ohnivému jezeru vyhnout a je to dobrovolné.

Děkuji a Bůh Vám žehnej.

Figy - Re: Re: Re: Peklo?

Pokud se pekla děsím, věřím že existuje v takévé podobě, věřím v Boha, který jediný může do pekla duši uvrhnout, potom mám dobrý důvod, dělat vše proto, abych tam nešel, ne se nechat odradit tím, že se mi nelíbí jeho vůle a domnívám se, že je možná i tyran. Tak velí alespoň mi logika věci. Ale tento přístup by byl prospěchářství a nejsem si jistý, zda ho považuje za nejlepší nejvyšší inteligence. Druhý přístup pro křesťany, nebo věřící je tento: Dobrovolně poznat Boha, následně si ho zamilovat, smířit se s jeho vůlí i osobou a následovat ho z lásky k němu i své duši, nejen z lásky ke své duši, kterou chci jak mi velí rozum, zachránit. Pokud věřím v jiného boha, pak hledám jeho vůli a cestu, ale stejně nevím, co je pravda. Nejlepší je prozkoumat různá náboženství, přemýšlet o všem, modlit se o pravou víru k nejvyššímu, ať jim je kdo chce. Kdyby byla pravda islám, stejně člověk nic nenadělá, věřit i nevěřit dává Alláh. Nevěřící jdou do pekla bez výjímky. U křesťanství je naděje. Stačí jediné, uvěřit v Ježíše Krista a snažit se žít co nejlépe. Hlavně nebýt pyšný, činit pokání. V protestantismu stačí vyznávat hříchy přímo Bohu, v katolické víře je nutné chodit alespoň jednou ročně ke svátostem a když toto učení znám, nikdy nesejít radikálně z cesty. Komu bylo dáno vše, od toho se více očekává. Ten se nemá jak vymlouvat. Zkrátka, víra a pokání. Plus dobré skutky. Spásna je víra skrze Ježíšovou obět. V hinduismu má člověk šanci v dalších životech, což v případě monoteismu není možné, proto musí člověk zabrat už v tomto životě. Výhoda je, být buď křesťan, nebo muslim. V případě, že by byla reinkarnace, člověk dostane další šanci, v případě, že platí křesťanství, možná jde do ráje i muslim, když bude dobře žít. V islámu i křesťan, pokud neprohlásí islám za lež, za což je podle Koránu peklo. A také musí dobře žít, poněvadž jde na soud. Jiné verze islámu, mluví, že po příchodu Muhammada, již jde křesťan do pekla, už pro něj neplatí súry, které říkají, že se žid, křesťan a Sabejec, nemusí bát setkání s námi (Alláhem). Zdá se na základě toho, že většina muslimů jsou umírnění a že považují křesťany za bratry, ale také že když jim křesťan, řekne, že je křesťan, říkají no problém, vypadá to, že platí první varianta, takže v případě Boha, jsou dvě velká náboženství, které v něj věří, jen trochu jinak. Člověk má šanci jedině v tomto životě. Jde však do loterie. Křesťantví, nebo islám. Jestliže člověk studuje Korán i Bibli, přidá vědecké názory na tyto knihy, pokud tedy věda nelže, neměl by člověk mít problém rozeznat, které z těchto náboženství je od Boha, avšak u Boha není nic nemožné, pravda může být všelijaká na konci, to se nedá popřít. Podle mě je to loterie, zvolit si ze tří světových náboženství jedno. Jiná bych ani nebral v potažmo jako absolutní pravdu. Viděl bych to na (Ježíše, Alláha, nebo Krišnu-Višnua). Nejvíce důkazů jsem našel ve prospěch katolické víry a Ježíše. To mluvím o všech zdrojích, porovnání těch zdrojů, přemýšlení o nich i studiu Bible, přemýšlení o ni, porovnání učení jiných církví, znalost dějin a vzniku těchto církví, měnícímu se učení těchto církví a výkladu písma, dogmat katolické církve a zjištění, proč dogmata vznikla a co jsou to vůbec dogmata, znalost z dějin, jak se víra církve přenášela, kdo psal Bibli, kdo jsou nástupci této původni církve. Všechna fakta mám na mysli mnohaleté studium.

Hanka - Re: Re: Re: Re: Peklo?

Až se s Kristem jednoho dne setkáte, tak Vás naplní pokoj. Pokoj v podobně osvobození od podobných obav a nejasností. Pak už nebudete tápat. Tyhle věci pro Vás přestanou být důležité, protože budete mít něco, co nyní nemáte – důvěru. Důvěru v Jeho lásku a spravedlnost. Pak už nebudete vůbec pochybovat o tom, jestli do pekla náhodou nepřijde nějaký dobrý člověk, protože budete vědět, že opravdu dobrý člověk do pekla nemůže přijít. Bůh je totiž spravedlivý. Ale tato Jeho spravedlnost není jako ta naše, která posuzuje pouze podle povrchních a částečných znalostí. Jeho spravedlnost je absolutní. Bůh nechybuje a nikomu nestraní. Všichni před Ním mají stejnou šanci, dokonce i ti, kteří Krista nikdy nepoznali. Protože On posuzuje podle stavu lidského srdce, ne podle toho, v jakých zeměpisných šířkách jsme se narodili. Ano, kdo odmítne Krista, nebude spasen, protože tím jasně vyjádřil, co v jeho srdci je. Na druhou stranu však, kdo Ho nikdy nepoznal, nemusí být nutně zatracen, pokud je jeho srdce připraveno Krista přijmout, přestože Ho zatím nezná. Takový je Bůh.

Myslím, že není důležité, do jaké církve kdo chodí. Tohle škatulkování možná platí pro lidi, kteří podle toho všelijak posuzují a odsuzují, ale ne pro Boha, který jediný umí správně posoudit člověka.

Můj závěr: Věřím v Boha, který ví všechno a ví si s tím rady, proto už se tím nemusím zabývat já. Nemusím se už stavět do role dozorce, který musí dohlédnout na Boha, aby vše udělal správně a náhodou na někoho někde nezapomněl nebo mu neukřivdil. Vidíte, jak to zní směšně? :-) Pokud věřím ve Stvořitele lidstva a celého vesmíru, tak přece nemusím na nic dohlížet a nic kontrolovat, protože Bohu na každém člověku záleží mnohonásobně víc, než mně. Jsme Jeho stvoření. Myslíte si snad, že On si s námi neví rady? Že On neví nejlépe jak to s námi je? Zanechte proto zbytečných obav a přestaňte se zabývat druhořadými věcmi. O tohle všechno se Bůh umí postarat nejlépe sám. Na Vás zbývá jediné – rozhodnutí poznat Ježíše Krista. To je samozřejmě jenom začátek cesty víry, která není snadná, ale víme, kde končí :-)

Přeji Vám vše dobré!

Hanka




Figy - Re: Peklo?

Tady je zajímavé to, že i mezi katolíky, kteří mají víru jasně danou, vědí, jak mají věřit v peklo, stejně někteří věří nebo aspoň doufají v tu druhou možnost, tedy zničení. Někteří tomu asi i věří, podle toho co jsem četl na diskuzích. I když církevní učení je takové, že to bude o věčném utrpení. Třeba ke zničení fyzického stvořeného těla pro soud dojde, nebo jak to bude. Ale následně bude trpět duše věčně, už bez těla. Třeba tak se to dá vyložit. Pak by byly správně obě varianty. Zničení toho těla a věčné trápení duše už bez zničeného těla v jezeři.

Hanka - Re: Re: Peklo?

Na druhou stranu je ale psáno, že na konci věků Bůh zničí nejenom Zemi, ale i nebe a celý vesmír. Můžete si vyhledat tyto odkazy – Matouš 5,18; 24,35; 2. Petrova 3,10 -13! Dále Zjevení 20,11; 21,1. Z toho plyne, že Bůh stvoří znovu nejenom Zemi, ale i celý vesmír a nebe, protože vše zasáhl hřích. A pokud nebude v budoucnu existovat současné nebe, tak by logicky nemělo existovat ani peklo, protože žádné dřívější „resty a tresty“ v tomto novém a neposkvrněném světě, který bude konečně absolutně dokonalý, nebudou mít místo. Později odpovím na ten zbytek.

Hanka



svetlana - otázka

Myslíte že peklo existuje ? A co nebe????

Pavel - Nebe?

Možná by bylo lépe říkat věčný život s Bohem.

ČSP, Zjevení Janovo, 21. kapotola:

A spatřil jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly, a moře již není. A to svaté město, nový Jeruzalém, jsem uviděl sestupovat z nebe od Boha, připravené jako nevěsta ozdobená pro svého muže. A uslyšel jsem mocný hlas z trůnu, který řekl: „Hle, Boží stánek s lidmi; bude přebývat s nimi a oni budou jeho lid, a sám Bůh bude s nimi a bude jejich Bohem. A Bůh setře každou slzu z jejich očí. A smrti již nebude, ani žalu ani křiku ani bolesti již nebude, neboť první věci pominuly.“

Povšiměte si prosím též: "ani žalu ani křiku ani bolesti již nebude"